Mluvme spolu

Kolik parkovacích míst město potřebuje? Jaký má jejich počet dopad na to, jak město funguje a vypadá? Kolik má stát veřejné pouliční parkování? Jak moc souvisí povinné garáže
s cenou bytů? Na tyto a mnohé další otázky budeme hledat odpovědi s architektem a urbanistou Peterem Bednárem z kanceláře Jakub Cigler Architekti.

Jak se vyvíjí situace na ukrajinsko-unijních hranicích? Co může udělat každý z nás? V čem a jak se současná situace liší nebo podobá té z roku 2015? Přijďte diskutovat s analytikem Dalimilem Petrilákem

ze spolku Pomáháme lidem na útěku.

Jaké jsou největší problémy a výzvy pro Českou republiku? Jakou vizi nabízí jednotliví kandidáti do Senátu za Hradecko? Přijďte diskutovat s kandidáty pro podzimní volby do Senátu v roce 2020.

Jaké jsou největší problémy a výzvy pro královéhradecký kraj? Jakou vizi nabízí jednotlivá politická hnutí a strany? Přijďte diskutovat se zástupci kandidátek pro podzimní volby do zastupitelstva královéhradeckého kraje v roce 2020.

Beseda s Ing. Danielem Jeřábkem, náměstkem ředitele Technických služeb Hradec Králové pro správu městské zeleně, čištění města a pohřebnictví.

Jak se budeme nadále starat o zeleň ve městě?

K tématu můžete zhlédnout krátkou reportáž ČT Stále více měst upouští od sekání trávy nebo zprávu Technických služeb Hradec Králové Sečení travnatých ploch,

Z velkých měst se stávají tepelné ostrovy. Jak je možné situaci řešit? Pomůže více zeleně ve městě a jeho okolí?

Co o dalších perspektivách města Hradce Králové říkají jeho základní rozvojové dokumenty, tedy nový Územní plán (z roku 2016 dosud neschválený) a Strategický plán rozvoje města 2013–2030 (schválený v roce 2016)? Co v nich chybí z hlediska zdravého životního prostředí a dlouhodobé udržitelnosti?

Martin Říha je český architekt a urbanista, odborník v oblasti posuzovaní vlivů záměru a koncepcí na životního prostředí (SEA/EIA).

Dnešní politická situace v Maďarsku a Polsku bývá chápána jako výstraha pro zbytek střední Evropy. Proč? V jaké kondici je tamější demokracie? Existují v Maďarsku nezávislá média a svobodné volby? Snaží se vláda v Polsku ovládnout justici? Kdo a co může být kritériem správně fungující demokracie?

Tomáš Brolík je redaktorem magazínu Respekt. Nejčastěji se věnuje politice a ekonomice, někdy také životnímu prostředí. Tematicky se zaměřuje zejména na země střední Evropy. Byl oceněn Novinářskou křepelkou za rok 2014.

V posledních pěti letech představuje informační agrese Moskvy novou výzvu, které Západ zatím nedokáže zcela přesvědčivě čelit. Kreml a jeho fake news tak dosahují výsledky nejen v Ukrajině, ve Spojených Státech a v Západní Evropě, ale i v našem regionu. Popovídáme si o nich s hradeckým rodákem Jakubem Kalenským, který se ruskou dezinformační kampaní zabýval v Evropské unii, a nyní o jejích rizicích informuje spolu s kolegy z amerického think tanku Atlantic Council.

Jakub Kalenský do října 2018 pracoval v týmu East StratCom, který bojuje s převážně ruskou propagandou. Nyní je analytikem Euroasijského centra amerického think-tanku Atlantic Council. V červenci letošního roku měl možnost promluvit před americkými kongresmany o ruském vlivu na Západ. V roce 2011 získal Novinářskou křepelku pro novináře do 33 let za novinářskou odvahu. Dříve pracoval jako novinář pro Českou televizi, Lidové noviny či Hospodářské noviny. Má vystudovanou filozofii a ruský jazyk a literaturu.

Anotace

Jaké jsou největší výzvy naší společnosti 30 let po Sametové revoluci? Příroda bez vody? Společnost bez demokracie? Nebo něco úplně jiného? Přijďte diskutovat s novinářkou Petrou Procházkovou, místopředsedou spolku Milion chvilek pro demokracii Benjaminem Rollem, historikem Tomášem Petráčkem a ochráncem přírody Jiřím Malíkem na Festival demokracie v Hradci Králové.

Jiří Malík: Bez vody? 

Voda v Česku už dochází, mizí hmyz a ptáci i žížaly. Od komunismu se péče o lesy, pole nebo rybníky moc nezměnila. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto stavu? Ovlivňují i kvalitu naší demokracie? Co se s tím dá dělat?

Petra Procházková: Proč se v Rusku neujala demokracie?

V jaké kondici je současné Rusko? Rozvíjející se velmoc, nebo stát který ztrácí dech? Jak je a byla v Rusku přijímána a prosazována demokracie?

Vždycky 89 nebo práce na dalších 30 let?

Jaké jsou největší výzvy naší společnosti 30 let po Sametové revoluci? Jakou cestu a kam jsme prošli? Panelová diskuze s Benjaminem Rollem ze spolku Milion chvilek pro demokracii, historikem Tomášem Petráčkem, novinářkou Petrou Procházkovou a ochráncem přírody Jiřím Malíkem.

Harmonogram

12. října 2019, kavárna Artičok, třída Karla IV. 493/13, Hradec Králové

Jak poznáme, že už nežijeme v demokracii? Kde je hranice mezi demokracií a totalitou? Jsou to oni nebo jsi to ty, kdo umožnil nástup totality?

Beseda s badatelem, spisovatelem a ředitelem nakladatelství Academia Jiřím Padevětem. V roce 2014 získal cenu Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou. Je spoluautorem a průvodcem pořadu Krvavá léta, který vysílá televize Seznam: https://www.televizeseznam.cz/porad/krvava-leta

Velmi podfinancovaný systém vzdělávání vysílá do života mladé lidi, aby neuspěli. Proč? Jak to změnit? Jak zlepšit podmínky učitelů? O stavu českého školství budeme besedovat s Bohumilem Kartousem, expertem Informačního centra pro vzdělávání EDUin.

Bob Kartous absolvoval Pedagogickou fakultu, Fakultu sportovních studií MU v Brně a postgraduální studium na Fakultě sociálních studií UK v Praze. Od roku 2005 do roku 2014 pracoval ve společnosti Scio, kde se podílel na aktivitách v oblasti vnějších vztahů, společenské odpovědnosti a vydávání periodik. Od roku 2012 přednáší na Vysoké škole ekonomiky a managementu v Praze. 

Profesně se věnuje vzdělávání - vidí v něm možnost, jak odolávat tendencím, které opakovaně táhnou lidskou společnost na okraj propasti. Od roku 2014 Vede komunikaci a analýzu vzdělávací politiky v EDUin. Kromě toho publikuje v řadě českých médií (Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF Dnes, Literární noviny, Britské listy, Rodina a škola), přispěl do knihy 2036 o budoucnosti za dalších 20 let, do kulturní revue Prostor o vztahu mezi vzděláváním a nenávistí, přednáší, moderuje, spolupracoval s DOX, Bubny, Education republic a dalšími.

Beseda se dvěma předními novináři na téma současných médií se odehrála v baru BB69. V přítomnosti zasvěcených odborníků byly rozebrány prudké změny v současné mediální scéně, jejich potenciální úskalí i pozitiva, stejně jako vliv na současnou politiku a společnost.

Tomáš Klvaňa je spisovatel a komentátor. Žil řadu let ve Spojených státech, kde působil na tamních univerzitách. Přispívá do řady českých, západoevropských i amerických periodik. Vydal knížku Možná přijde i diktátor s podtitulem Proč už zase ztrácíme svobodu a nikomu to nevadí. Klade si v ní otázky, proč je slušná a tolerantní společnost v ohrožení, proč pomalu ale jistě ubývá svobody a proč se v politice prosazují lháři a demagogové.

Ján Simkanič je novinář, publicista a vydavatel. Vystudoval ekonomii a překladatelství na FF UK Praha. Je také duchovním otcem ankety Křišťálová Lupa, jejímž úkolem je najít nejzajímavější projekty a služby na českém Internetu. Je autorem knih Mé dětství v socialismu, Přelud svobody, Mediální revoluce, České nesvědomí a dalších

Promítání dokumentárního filmu zobrazujícího důsledky současného nadužívání plastů v oblastech oceánů a jejich bezprostředním okolí.

„Každý rok ľudstvo vyprodukuje 300 miliónov ton plastového odpadu, z ktorého väčšina končí v pôde a oceánoch. Dokument rozpráva príbeh novinára Craiga Leesona, ktorý pri pátraní po modrej veľrybe objaví množstvo plastového odpadu plávajúceho na hladine. Craig preto spojí svoje sily s medzinárodným tímom výskumníkov a ekologickou aktivistkou Tanyou Streeterovou, aby spoločne preskúmali krehký stav oceánov. Okrem alarmujúcej pravde o plastovom znečistení však snímka ponúka aj viaceré riešenia, ktoré môžu oceánom a najmä zvieratám v nich žijúcich výrazne pomôcť.“ /zdroj csfd.cz/

Dokumentární film z blízka zachycující důsledky klimatických změn na obyvatele grónského městečka Thule a polynéského ostrovního státu Tuvalu. 

„Grónské městečko Thule je nejseverněji obývaným místem na Zemi. Tuvalu je polynéský ostrovní stát. Místa od sebe vzdálená více než jedenáct tisíc kilometrů jsou však dnes osudově propojena. Tající led v Grónsku zvedá hladinu oceánu, který tak brzy zaplaví nízko položené tichomořské ostrovy. Zatímco se experti dohadují, jak změně klimatu zabránit, obyvatelé Thule a Tuvalu čelí už dnes jejím nezvratným dopadům v každodenním životě. Dokument zblízka sleduje osudy několika místních rodin, které si uvědomují, že jejich tradiční způsob života a obživy spěje rychlostí tajícího ledu ke změně.“ /zdroj: Jeden svět/

Koncert Václava Koubka, který on sám popsal slovy: „Je to koncert proti vládě zločinu, ve chvíli kdy Zeman dal pravomoc trestně stíhanému člověku, že má spolupracovat s nacistickou a komunistickou stranou. Je to občanský vzdor, že takhle to dál nejde.“

Společná odpověď na výzvu premiéra České republiky ke společné diskuzi v rámci jeho návštěvy města Hradce Králové. Aktivní, ale pokojná, účast na besedě s vládou.

Beseda s názvem „Současná politická situace – jak dál?“ realizovaná ve spolupráci s politologickým klubem FF UHK, jejímiž hosty byli bývalý prezidentský kandidát, lékař a občanský aktivista Marek Hilšer a autor petice Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Jak již z názvu vyplývá, cílem společné diskuze obou hostů a veřejnosti bylo hledání odpovědí na otázku, v jaké politické situaci se vlastně současná česká společnost nachází a především jaké cesty je třeba v důsledku toho volit.

Veřejná beseda s badatelem, spisovatelem, ředitelem nakladatelství Academia a autorem knihy Průvodce protektorátní Prahou, za niž dostal cenu Magnesia Litera. 

Přednáška a následná beseda byly věnovány nejtemnějším obdobím naší novodobé historie - od počátků nacistické okupace českých zemí v letech 1938 a 1939, po raná období komunistické moci, během nichž byla československá společnost vystavena nejen zběsilosti dvou totalitních režimů, nacismu a komunismu, ale i pokusům o jiné typy vlády, a to především ve druhé a třetí republice. Všechny tyto modely se ukázaly jako nebezpečné jak pro obyčejné občany, tak pro elity.

Workshop zaměřený na práci s informacemi, při němž účastníci hledali například odpovědi na otázky: Odkud bereme informace o světě kolem nás? A jak víme, že jsou pravdivé? Odkud je berou politici a elity? Jak s nimi pracují? Jak poznat hoaxy (falešné zprávy) a dezinformace? Proč se jim daří šířit tak snadno?

Demagog.cz se zabývá ověřováním pravdivosti faktických vyjádření politiků. V jednotlivých tvrzeních ověřuje zmíněná čísla a data, kontroluje také, zda politici informují pravdivě o svých minulých činech (když například tvrdí, že hlasovali pro nějaký zákon). Demagog.cz vznikl v únoru 2012. Není finančně ani jinak navázán na žádnou politickou stranu či politickou zájmovou skupinu.

V kavárně Kraft jsme se setkali a diskutovali se zakladatelem projektu Demagog.cz Janem Tvrdoňem.

V průběhu letních prázdnin měli aktivní občané možnost účastnit se veřejných setkání nad kávou, diskutovat a přemýšlet o způsobu jak vzbudit zájem lidí o volby a politiku vůbec

Symbolická pouť v předvečer výročí sovětské okupace, jíž jsme chtěli dát jasně najevo, že patříme do Evropy. Účastníci měli na výběr ze tří různě dlouhých tras vedoucích do vesnice Chlum.

V královéhradeckém baru Náplavka jsme uspořádali promítání filmu a následnou diskuzi s jeho autorem, režisérem Vítem Janečkem.

„Téměř tříletý sběr materiálu na českém venkově, zkoumání toho, jakými tématy žijí zemědělci a podnikatelé v této oblasti, jak a proč fungují dotace, proč se pěstují některé plodiny více a jiné méně a proč v posledních letech ubylo chovů zvířat a jaké to má důsledky na produkci potravin, vedl ve výsledném střihu autory k zaměření se na roli Andreje Babiše, styl a důsledky jeho podnikání a následně i politických aktivit, které se stávají jedním z nejvíce určujících faktorů pro českou krajinu, podnikatelské prostředí a brzy nejspíš také pro celý stát.“ /zdroj: csfd.cz/

Bohoslužba se uskutečnila v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové na Velkém náměstí. Po jejím skončení následovala veřejná diskuze v katakombách Nového Adalbertina s názvem Češi, srabi, nebo hrdinové?

Existují dnes Češi – hrdinové, kteří se dokáží postavit nastupující diktatuře? Nebo existují už jen Češi srabi, Češi ovce, kteří jen s tichým bečením přijmou svou cestu na porážku? Hledejme odpověď v sobě.